Quo vadis (64 x 47 cm)

Starý zpráchnivělý koráb uvízl na samém okraji útesu a jen potrhané ráhnoví vlaje ve větru. Věkem rozpraskaná hlava lodivoda má rouškou zastřené oči. Ta rouška visí na vahadle lékárenských vah a její protiváhu tvoří mozek na opačném rameni. Je symbolem rozumu a kdyby převážil roušku nevědomosti, lodivod by prohlédl. Lékárenské váhy jsou však zároveň cirkusovou jednokolkou, balancující na ostří nože. Jak vratká je rovnováha života a světa. Civilizace je stará archa, do které zatéká.  Oko na zádi hledí někam hluboko do minulosti. Možná se příliš ohlížíme zpět a málo se díváme do budoucnosti.   Kdo vlastně otáčí rozeschlým kormidlem? Kam plujeme?  Quo vadis…..